Moje kynologické začátky nebyly vůbec jednoduché. Nejdřív bylo potřeba vysvětlit zbytku naší čtyřčlenné rodiny, že pes je vlastně nepostradatelný, že se o něj budu zodpovědně starat, že mě nepřestane bavit atd. Prostě strategický postup s jemným nátlakem, který trval několik let. V květnu 1990 se mi to konečně poštěstilo a narodil se můj první pes, voříšek jménem Sultán. Více ve: Vzpomínáme.
Koncem roku 2006 nás Sultán opustil a nastala pro mě doba bez psa. Mně bylo jasné, že bez psa zůstat nechci, ale neměla jsem kde bydlet a rodiče ke štěněti svolit nechtěli (ikdyž jsem vše výše slibované dodržela) a navíc můj přítel psa tvrdošíjně odmítal, že je to hrozné omezení a že na psa zvyklý není. V té době jsem měla ještě koně, Nika (valacha ČT, 9let po Tristanovi), tak mi pes sice chyběl, ale zůstal mi aspoň koňský kamarád. Jenže to trvalo přesně půl roku a já byla nucena okolnostmi prodat Nika (mimochodem se má krásně a na vyjížďky chodí na zámek Sychrov). Ale už v lednu 2007 jsem se začala zabývat myšlenkou jaké plemeno bych si zvolila, kdybych měla podmínky pro nového pejska. Samozřejmě mi hlavou proběhla známá plemena jako labrador, dalmatin, německý ovčák, howavart apod. Ale všechna plemena měla pro mě nějaké to ale. Začala jsem tedy brouzdat po netu a prohlížela si různá plemena. Do užšího výběru se dostal flat coated retriever, duck tolling retriever, australský honácký pes a krátkosrstá kolie. A v té době jsem si vzpomněla na kamaráda Dušana Veselku, který měl dvě fenky krátkosrsté kolie, Katy a Lady (obě z ch. st. Krásná louka), ten mi o KK řekl svoje zkušenosti. A po krátkém rozmýšlení padla volba právě na toto plemeno. Pomalu jsem domů začala nosit fotky KK, popis povahy apod. Nechávala jsem to schválně na místech, aby si to mohl kdokoli přečíst a prohlédnout. Opět bylo období zpracovávání, které jsem dovršila kontaktováním chov. stanice Leneli (Lenku Fránkovou) a na její doporučení Flying Ear (Ivanu Horskou), která byla v té době v Hradci Králové.
S Ivanou jsem si domluvila termín a jela se podívat na 2 feny KK (Čery a Čambu) a malého Regouška z Finska, jen tak jsem s sebou vzala mamku. (Věděla jsem, že tam bude přesvědčování nejjednodušší a spoléhala na podporu v přesvědčování taťky a přítele, brácha mi do toho nemluvil). Když jsme tam s mamkou dorazily, tak bylo na mamce vidět, že jí též KK učarovala. Asi za týden jsem si domluvila druhé setkání s Ivanou, tentokrát v HK na cvičáku a vzala s sebou taťku (věděla jsem, že kolie je jeho slabina, protože mamce koupil k osmnáctinám zlatou dlouhosrstku Hessu, to jsem samozřejmě Ivaně řekla, aby mi s přesvědčováním pomohla), Čery ani Čamba nezklamaly, přitulily se, koukly kouzelnýma očima a já věděla, že mám dalšího spojence. Pak zbývalo přesvědčit přítele, opět na cvičáku. Když viděl holky, tak se mu taky líbily, ale pořád měl výhrady k velikosti, takže se mi snažil podstrčit jiné, menší, tudíž lepší, plemeno do bytu. Vybral basenji a bígla. Tak jsem mu podstrčila charakteristiku obou plemen a nechala ho to srovnat s KK. Sice nerad, ale přeci ustoupil. Já mu na oplátku řekla, že Čery i Čamba jsou větší, že většinka KK je menších (tuhle malou lež mi doufám již prominul). Jaksi jsem mu zapomněla říct, že pes (fenku jsem nechtěla) je ještě větší. Bylo rozhodnuto a já začala shánět štěně KK, pejska a trikolóra. Zamluvila jsem si ho po Bayle u Lenky a čekala, věděla jsem, že v pořadí na pejska nejsem první, ale přesto jsem doufala. Pak se téměř v den mých narozenin Bayle narodila štěňátka, k mému zklamání ale jen 1 trik. pejsek (Jejda), takže jsem hned volala Ivaně, jestli bych se mohla zapsat u ní. 11.7. se Čerynce narodila štěňátka a já smutně koukala, že je opět jen jeden pejsek a ke všemu zlatý, Ivana mi hned druhý den volala, že by ten zlaťáček pro mě byl aktuální, ale že jsem chtěla trikolóra, tak jestli nechci trikolórní fenku. Z radosti, že je pejsek pro mě aktuální, jsem už barvu neřešila a kývla. Tak jsem přišla ke zlatému KK klukovi. A začal náš společný život s Lexem (Alex Golden Dream Flying Ear).
Za celou tu dobu jsem ani jedenkrát nelitovala, že jsem si pořídila dalšího psa a že jsem zvolila KK!!!! Žijeme v bytě 3+1 s malým miminem a s Lexem není v soužití žádný problém.